22. 6. – 22. 7.

Lucie: Příběh jedné dělohy

Lucie zemřela 20. listopadu 2015. Loni posílala holky k doktorovi sama. Letos musíte říct svým ženám, dcerám, matkám a kamarádkám vy: Nebuď blbá, běž na prohlídku. Lucka by to tak chtěla.

Žila jsem. Dostala jsem rakovinu. Rozhodla jsem se udělat kampaň. Udělala jsem tenhle web. Ale kdo vlastně jsem a jak to všechno začalo?

Jak jsem neměla rakovinu

Narodila jsem se v roce 1987 ve Valticích a 12 let jsem bydlela v Břeclavi. To jsem ještě neměla rakovinu. Pak jsem chodila na gympl v Bohumíně. To jsem taky ještě neměla rakovinu. Po střední škole jsem pracovala v severním Walesu, ale po dvou letech jsem se rozhodla přihlásit na anglistiku na Masarykovu univerzitu v Brně. Přijali mě a rakovinu jsem pořád ještě znala jenom z filmů.

Jak už jsem ji asi měla 

Zhruba před 3 lety jsem se spřátelila se skupinou aktivistů z Brna, díky kterým jsem se začala více zajímat o veřejné dění. Účastnila jsem se různých besed a diskuzí, šla jsem na svoji první demonstraci, podepsala jsem pár peticí a trávila jsem hodně času na facebooku. Trávila jsem na něm tolik času, až jsem si začala vymýšlet své vlastní projekty, např. jsem dávala najevo pejskařům, jak moc miluju hovínka v okolí svého bydliště. Nebo se mi jednou podařilo napálit známého podvodníka Lukáše Kohouta . V dubnu 2014 jsem začala pracovat na Úřadě vlády jako asistentka mediální kampaně HateFree Culture, kde jsem se starala o komunikaci s našimi fanoušky i hatery. To už jsem asi měla rakovinu.

Jak už jsem ji měla určitě

Byla jsem zrovna na Erasmu v Berlíně, když jsem na sobě začala pozorovat, že se mnou není něco v pořádku. Cítila jsem na sobě, že mám oslabenou imunitu, a do toho se přidalo silné krvácení mimo cyklus. Ještě zhruba měsíc jsem tyto problémy ignorovala, protože nejsem ten typ člověka, co s každým problémem letí k doktorovi.

lucie_portrait
Kdybych věděla, že jsem onemocněla rakovinou děložního čípku, objednala bych se okamžitě; a taky bych pochopitelně předtím chodila na pravidelné preventivní prohlídky ke své gynekoložce.

Jak se jí snažím zbavit

Nikdy jsem nebyla vážněji nemocná, dokonce se mi vyhýbaly i běžné nemoci, jako je chřipka nebo angína. Když jsem se ale předčasně vrátila domů z Erasmu, začal mi kolotoč vyšetření, která do dnešního dne neskončila. Dnes už jsem v nemocnici jako doma. Chodím 1× za 3 týdny na chemoterapie, mezitím musím chodit pravidelně na kontroly ke své onkoložce a na odběry krve a taky se občas objeví nějaké komplikace, kvůli kterým musím za doktory ještě častěji.

Co ty a rakovina?

Je dost pravděpodobné, že ty rakovinu nemáš, ale doufám, že tě můj příběh namotivoval natolik, aby sis to zašla ke svému gynekologovi potvrdit. Jinak jsem tenhle web dělala úplně zbytečně :)

Co můžeš udělat dnes?