22. 6. – 22. 7.

Marie – Po deseti měsících zdravá





Návštěvy gynekologa mi nebyly nikdy tak nepříjemné, jak spousta holek a žen píše, ale byla jsem líná a „nebyl důvod“. Vlastně naposledy byl důvod, když se mi narodilo dítě a já tam po šestinedělí musela. Řekli mi, ať přijdu za rok, na což jsem vykašlala. „Nebyl čas“, „děti byly důležitější“, „nebylo to potřeba“. Uběhlo pár let a moje kamarádka Lucka onemocněla rakovinou děložního čípku. „Nebuď blbá, běž na prohlídku,“ hlásala. Tak jsem tedy šla. Mám to v mlze, ale myslím, že doktor ten průser viděl okamžitě. Našli mi karcinom. Rozjelo se kolečko vyšetření a nepříjemné léčby. V době, kdy jsem se prala se čtvrtou dávkou chemoterapie, jsem se dozvěděla, že moje kamarádka Lucka zemřela. Je to škoda, protože prekanceróza se dá skvěle rozpoznat a menší průsery se dají řešit konizací, po které je často vysoká pravděpodobnost, že ještě můžeš mít děti. Já už je mít nebudu, ale jsem po deseti měsících zdravá. Lucka to štěstí neměla, nezapomínej na to.

Marie



Co můžeš udělat dnes?